Co když si prostě nemůžete vybrat jednu věc, které se budete věnovat? Co když to jednoduše ani nejde? Nejednu multipotenciálku trápí, že si nedokáže vybrat jeden obor, kterému by se dlouhodobě věnovala. Ale přemýšlely jste někdy nad tím, proč se tímto multipotenciálky trápí?
Odpověď je jednoduchá. Buď ještě nezjistily, že jsou multipotenciální nebo ještě nepřijaly fakt, že jako multipotenciální člověk prostě k životu potřebují nekonečnou rozmanitost.
Takovou rozmanitost nenajdeme v jednom zaměstnání nebo v jedné činnosti, kterou děláme. Potřebujeme takovou rozmanitost, kterou najdeme v různých oborech a v různých činnostech. Není to jedna věc, je to takový pomyslný průsečík všech činností, které nás baví.
Rozmanitost je důležitá pro každého, ale pro multipotenciálky je to nutnost, životní styl, dokonce bych si dovolila říct, že je nezbytnou součástí jejich životů, aby se nezasekly na místě. Nedostatek rozmanitosti by mohl vést i k vyhoření, pocitům úzkosti a neradosti ze života.
Jedna životní cesta jednoduše není pro multíky tou správnou volbou, proto je zbytečné trápit se tím, že si nedokážeme vybrat a spíše hledat cesty, jak spojit více svých zájmů dohromady. Multíci se neustále zajímají o nové a nové věci, často mají pocit, že se musí zase pohnout o krok dál, zkusit a poznat něco nového, jinak se cítí nespokojení.
Co nejvíce multipotenciálky trápí?
-
často nedokážou u ničeho zůstat
-
myslí si, že by se měly zaměřit na jednu jedinou věc
-
ztrácí zájem o věci, o kterých si myslely, že je budou zajímat navždy
-
myslí si, že každý člověk na světě ví, co má dělat, jen ony si stále nejsou jisté
-
- neví, jak skloubit více svých zájmů
-
- často mění svůj směr
-
mají pocit, že se nemůžou stát na nic odborníky
- rychle se pro věc nadchnou, ale brzo je zase omrzí
Naprosto chápu, pokud to takto máte, já to takhle mám celý život a opravdu to není jednoduché. Pro multíky není snad nic nepříjemnějšího, než když se pro něco nadchnou, zcela se tomu poddají, mají pocit, že to je konečně to pravé poslání, ale najednou ztratí zájem. Tohle je pro specialisty asi něco naprosto nepochopitelného.
Stále se vám hlavou honí myšlenky, že nikdy nebudete dost dobří, máte pocit, že je s vámi něco špatně a často se kvůli tomu necítíte šťastní. Je zcela normální, pokud jste člověk, který již od malička ví, čím chce být, je normální i to, že se někdo nějakou dobu hledá a neví co chce, pro multipotencilálky je to ale doživotní úděl.
Od malička jsme všichni vedeni k tomu, že se máme rozhodnout, čím se staneme. Proč tomu tak je? Opakujeme vzorce. Opakujeme to, co nás naučí naši rodiče a oni zase opakovali to, co je naučili ti jejich. Multipotencialita není úplně nový pojem, ale zatím se o tom moc nemluví. Pokud jste měli to štěstí a zjistili jste, že jste multipotenciální, pravděpodobně budete pozorovat i na svých dětech, zda nenesou známky multipotenciality. Pokud ano, budete vědět, jak je vést, což je pro ně obrovská výhoda!
Jak si mám sakra vybrat, čím chci být?
Nikdy jsem nechápala, proč si svou celoživotní cestu musím zvolit již nástupem na střední školu. Protože už jsem dávno věděla, že chci v životě něco víc a nechci žít jako většina lidí, nedávalo mi to už tenkrát žádný smysl.
Možná kdybych tenkrát znala nějakého multipotenciála, který si řídí život zcela podle sebe a ví, že to pro něj jinak nejde, možná bych už dávno pochopila, kdo jsem. Možná by mi to ušetřilo i mnoho trápení a nezodpovězených otázek, možná bych věděla, kudy směřovat a jak spojit vše, co mě baví.
Minulost už změnit nelze, a tak je potřeba se zaměřit na přítomnost a budoucnost. Mám teď obrovskou výhodu v tom, že vím, kdo jsem. Hodně mi pomohlo zjištění, že jsem multipotenciál, protože už nedělám ty stejné chyby stále dokola, ale hledám různá řešení.
Osamělá cesta multipotenciála
Společnost očekává, že jakmile doděláme školu, vrhneme se jedním směrem, a tím také půjdeme až do konce našich životů. Dříve to tak možná fungovalo, ale dnes nám svět dává tolik možností, tak proč jít jen jedním směrem?
I přes nepochopení okolí, bychom nikdy neměly přestat poslouchat naší intuici a náš vnitřní hlas. Měly bychom dělat věci, které chceme, ne to, co máme. Po dokončení školy se od nás očekává, že půjdeme směrem, který jsme studovaly. O tom, jak rozmanitě fungovat ve světě, nás nikdo nic neučil.
Pokud ale cítíte vnitřní touhu a chtíč dělat si věci po svém, nezbyde vám nic jiného než hledat, zkoumat, bádat a poznávat vše, co vám umožní žít rozmanitý život.
Jednoznačná cesta do pekel pro multipotenciála je, pokud tuhle část svého já bude ignorovat. Pokud nebude naplňovat své touhy, bude se cítit nespokojen, frustrován a zmaten.
Multíci nedokážou zůstat u jedné věci, potřebují objevovat a zjišťovat nové informace ke všemu, co je zajímá. Jednou to může být zájem o pletení, po druhé zase zájem o to, jak opravit auto. Jejich zájmy jsou často v oborech, které spolu nemají nic společného.
Je potřeba naučit se orientovat sama v sobě a vědět, že není nic špatného na tom, když vás zajímá více věcí najednou. Dělejte je. U každé z nich se naučíte něco nového a užitečného. Každý zájem, který uskutečníte, vás zase posune o kus dál. A hlavně myslete na to, že je to váš život a jen vy jste strůjci svého štěstí.
Naslouchejte samy sobě a neohlížejte se na ostatní, kteří si jedou svůj život specialisty a třeba proto nechápou, jak vám je.
Jsem redaktorka, editorka a copywriterka. Zajímám se o podnikání, seberozvoj a baví mě cokoliv tvořit. Inspirace není nikdy dost, a proto vznikl tento online magazín pro podnikavé ženy, které stejně jako já neustále hledají inspiraci pro své podnikání, pro život nebo volný čas. Více o mně se dozvíte tady.